Pájení a šperky

Zkušenosti. Nebo načtené informace. Protože samouk, ve stylu Ferdy Mravence. Jako snad asi úplně ve všem.

Tiffani technika
Tiffany je více než sto let stará technika, kterou vynalezl malíř
francouzského původu Louis Comfort Tiffany. Spojují se při ní malé kousky
barevného skla samolepicí měděnou páskou a roztaveným cínem. A právě touto
technikou vznikají naše originální šperky ve stylu jsem "jedinečný originál".

Pájení a nedá se říct šperků, jsem poprvé zkusila v roce 2006. Trvalo mi, než jsem se osmělila nabídnout NOVINKU na Fleru.  Určitě minimálně půl roku jsem zkoušela a zkoušela a zkoušela. Chtěla jsem mít jistotu, že to drží. Že to trošku vypadá a hlavně, že to nebude spíš problém, než krása. Prostě raději problémům předcházím, než je řeším. Prevence je lepší a levnější, než řešení následků.

V roce 2007 jsem tomu věnovala každý volný večer. Tehdy ještě maličký Vojtík zalezl večer do pokojíku a já seděla v podlouhlé mini, extra super mini dílně 2x1 metr a doufala, že jednou to bude jiné ...

Byla jsem tehdy tak naivní. A udělala tolik špatných rozhodnutí. Ale asi bych žádné z nich nezměnila. Protože ty všechny chyby tehdy, ke mně dnes neodmyslitelně patří a každá mně učila. Ale dost sentimentu ...

Pájím. Miluji to. A chci to. Jen dnes už vím, co všechno to obnáší a taky doba se změnila. 

Takže jen rychlé shrnutí pro ty co váhají, jestli ... 

Pokud chcete navlékat korálky, stačí Vám pár korálků, vlasec či nitě. Maličko komponentů.

Když chcete ketlovat - tedy kompletovat šperky z komponentů - je třeba trošku víc komponentů.

Pak Vás jasně napadne, že to chcete kompletovat ze stříbra. To chce už docela nápady a stříbrné komponenty. Tedy taky legislativu a nějaká ty lejstra.

Ale když chcete cínovat, musíte už mít odvahu myslet sama za sebe. Jasně, můžete pájet komponenty a vydávat to za autorský šperk. Ale to není ono. Jasného úspěchu "pravého autorského šperku", docílí jen ti opravdu nejlepší. Takže pro autorské zpracování - Vám stačí docela dost nadání, velká trpělivost a představivost. A nějaký ten základ. A uvidí se, zda se třeba jednou dostanete a až k autorství.

Co budete potřebovat na základní práci. Zkoušení

1. Bez olepovací měděné vodivé - tedy lepící pásky to nejde. Ještě se používá hodně tenká měděná folie, Ale není úplně nutná.

2. Pak to chce také, mít co oblepovat. Raději volte ze začátku středně velký materiál - 2-5 cm. Malé kamínky jsou už pro zručné a větší kameny potřebují trošku i té zlatnické techniky.

3. Chce to dráty, drátky a drátečky. Nesmí být lakované. Na nich nedrží cín.

4. Takže už víte, chce to cín. Tuším, že od roku 2009 je nařízení, že šperky musí být z bezolovnatého cínu a tudíž je to trochu investice, když to chcete poslat do světa za nějakou tu kačku. Na obyč pájení třeba stromku z )vodního obrázku, stačí cín označovaný 60/40. Tedy 60% cínu a 40ˇsměsky různých kovů.

Na ty šperky tedy pořiďte něco lepšího. Já používám 97/3. Tedy 97ˇcínu a 3ˇAG. Ano, stříbra. Jdou sehnat ještě i jiné kombinace, ale mně vyhovuje tato. Přiznám se, že jsem to nevěděla, ale když jsem kupovala 97/3 se stříbrem, ještě jsem vůbec netušila, že tavící bod je o něco vyšší než pro 60/40. O pár let později jsem zjistila, že existují i směsky s nižším bodem tání. No, mám zásobu svého, ještě chvilku vydrží a tak ... jedu takto. Vy už díky mně, teď víte, že si můžete vybrat. A pokud nemáte lepší pájku, ale nějaké obyč pájecí pero, rozhodně zvolte lepší kvalitu cínu.

5. bez chemie to taky není úplně ono. Takže letovací vodu. Můžete mít kyselou a bez kyseliny. S oběma jsem pracovala a obě v pohodě.

6. No a na finální úpravu patinu, někdo možná časem smalty a samozřejmě antioxidant a nebo lak.

7. No a potom už jenom uvařeno, protože, když Vás to chytí, mohla by rodina hladovět. Zapomenete totiž ohnutá nad stolem na svět kolem Vás.

Teď už víte, že každý takto vyrobený šperk zabral neskutečně mnoho času.

Přípravy, prozkoumávání možností a času na výrobu a ž k jeho dotažení k finální úpravě.

Třeba teď budete vědět, že s každým takovým šperkem, odchází kus tvůrce s ním.