Charmed Gemma

... tento článek vznikl 5.2.2012 a byl uveřejněn na Fler.cz pod názvem Gemma - dnes se tato celistvá kolekce již nenazývá Gemma ( z latinského slova = klenot ), ale šperky vznikají pod výraznějším názvem Charmed.

Neb posun, který jsem prožila je pro tyto šperky příznačnější. Neukážu Vám nic nového. Ten kdo četl článek

Nová cesta, pochopí jak se od jedné techniky, Charmed dostává k technice druhé.

Líbí se mi krásné a něžné stříbrné šperky. Jednoduché praktiky, které používají zlatníci a šperkaři jisto jistě spoustu století. Ale tento blok píši proto, že i mně se líbí jak šperky vznikají. Do stříbra se zatím nehrnu. Nemám prostor. Já vím, klasická výmluva. Zatím, ale jak správně tušíte, nemám ani tu odvahu. Ale to nevadí. Vynahrazuji si to na špercích z cínu. Takzvaně tiffany technika mne učarovala. Neboť šperkům se "věnuji" od roku 1994. Tehdy jsem pracovala pro rodinnou firmu, která se zabývala dovozem minerálů, výrobků klasické bižuterie, jak ji známe z těch dob. "Spousta černých platíček, s průhlednými krabičkami a uvnitř štítky, které hlásají název kamene a v krabičce jeden,dva korálky, někdy tři, zavěšené na háčku, za šílenou cenu od 220,-. Ach, kde ty ceny jsou ....."

Mou náplní bylo zavěsit ten korálek na ten háček. Když jsem začínala kameny už docela dobře poznávat, mohla jsem i lepit ty názvy a krabičkovat :-). Krásné doby ! Pak vzít krosnu, naplnit jí a hurá směr Václavák na stánek. Jeden z nejmrazivějších zážitků ... Ale člověk byl mladý, právě zamilovaný .... šlo to.

Pak byla nějaká ta přestávka. Jiná práce, zodpovědná funkce. Kamínky šly do pozadí. I když stále jsem je nosila po kapsách, měla na stole... v zásuvce. Prostě všude !

Od roku 2005 "vyrábím" po chvilkách volna bižuterii již sama za sebe. Komponent, korálek, komponent, korálek ... Komponent, korálek, ...... stále stejně. Nestěžuji si. Nápady mám. Chtěla bych, ale víc !? Stále pošilhávám po ART CLAY SILVER. Oživením jsou stříbrné komponenty. Konečně si kompletované, svoje šperky s kameny, také mohu vzít na sebe.

V roce 2007 jsem poprvé navštívila dílnu, ve které jsem měla možnost si zkoušet práci s cínem. Od té doby jsem zkoušela a zkoušela. Nepravidelně a ne často. S vypůjčenou pájkou .... O dva roky později ....sedím u telky, přehrabuji se kamínky a oblepuji a oblepuji měděnou páskou, vše co mi přijde pod ruku. S pájkou v ruce zápasím. Zjistila jsem, že to chce opravdu cvik. Rychle nanést cín, aby lepidlo na pásce nedoznalo změn ve vlastnostech a pořád pásku drželo jak má. Osvědčila se mi metoda slabě ocínovat a pak nanést více cínu. Šperky jsou tak nejen "pevnější", ale možná také o trochu hezčí. Výhodou je, že se zde nemusím vázat žádnou konvencí. Šperk vzniká samovolně, bez komponentů.

   Tudíž držet se hesla, že krychle je krychle, prostě nemusím, zjišťuji pro mne novou záhadnou věc, že to co je vlevo v žádném případě nemusí být také vpravo…. Zjišťuji, že "okvětní kapičky rosy" na přívěsku či na prstýnku nemusí být všechny stejné, ani příroda je tak nedělá … Líbí se mi hokus pokusy, kdy mohu na patině jen já sama určit, zda má být světlá, jen někde či dokonce dvě barvy patiny nebo jí dokonce použít tolik, aby šperk byl vlastně celý černý a nebo jen měděný... . Práce s cínem mne zcela uchvátila.

   Co Vám budu povídat ! Praxe přichází velmi pomalu i když nápadů je strašně moc ! A tak ocínovávám drátované věcičky. Vzhledově jednodušší avšak jemné, vzdušné, určitě zajímavé, líbí se mi, že na některých není ani ta páska vůbec znatelná. Již to není jen oblepit a ocínovat, dát očko. Snažím se šperky z cínu stále vyrábět v lepším a lepším technickém provedení.

Tak jsem v roce 2010 absolvovala "kurz" Výroba šperků je mým velkým koníčkem, kterému věnuji jen několik málo hodin týdně. A přesto se chci stále něco učit. Je to vždy z momentálního navršení touhy "zase něco udělat". A tak vznikají cínové šperky i jinak, než jen za pomoci měděné lepící pásky.

1.příprava nářadí a kabašonků

2.je potřeba obkreslit a vyříznout kotlík

3.někdy trochu výsledek vypadá jak sranda, než vážná práce - je to zábava :-)

4,5. pak kámen předběžně vsadit ( toto kladívko již používal můj děda ! ale šperky nedělal ) a případně začít znovu .... tady se povedlo ...

6.a na tomto obrázku je již "kotlík" celý ocínován cínem bez slitin

7. opět přijde na řadu dědovo kladívko a je třeba být již hodně přesný ....

8.připravit také zdobení .... a výsledek je skoro jasný .....

ještě přišlo na řadu klepání, broušení a jindy ještě patinování .... stáčená smyčka kolem kamene v kotlíku, je již v tomto případě jen estetičtějším zavěšením, než je pájené očko obruba stáčená ze dvou drátků - ručně :-)

kamínek, ani kotlík nikterak nedrží avšak dokresluje celistvost nádherného kamene Labradoritu.

Šperky, které vznikají touto a podobnou technikou jsem nazvala pro sebe pracovně Gemma

odkaz na původní znění: https://www.fler.cz/blog/gemma-16241

Tento návod není volně šiřitelný, fotografie jsou pořízeny přímo "Charmed"